Známky s přítiskem v roce 2019.
29.11.2019
Drahé kameny .
Poprvé od vzniku samostatné České republiky se vydávají drahé kameny- sice "jen" na přítiscích, ale přece! Jde o počin Odborné společnosti Fauna - Flora a České pošty,. s.p. Tiskových listů je jen 25 kusů.
Fotografie poskytli Doc. RNDr. Václav Ziegler, CS., Česká geologická služba a Jan Bubel (Muzeum Turnov).
A povídání o safíru:
Safír patří do rodiny korundů. A korund je hned po diamantu nejtvrdším nerostem a také svými dalšími vlastnostmi, jak je lesk a průzračnost, se mu značně blíží. A barvami ho značně předčí. Neboť korundy mají mnoho barev – červené, modré, oranžové, bílé, černé, šedé a každý barevný korund má své zvláštní jméno. Pro své povídání jsem si vybral modrý safír. Proč? Je to jednoduché. Safír se totiž u nás také vyskytuje. Safír je po rubínu nejcennější drahokam z rodiny korundů. Své jméno dostal podle sytě modré barvy, kterou způsobuje několikaprocentní příměs oxidu titanu. Čím sytějš&iacu te; je j eho barva, tím výše je kámen ceněný. Safíry se vyskytují vzácně a velké safíry bývají součástí státních pokladů. I u nás. Vzpomeňme nádherné safíry v české královské koruně. A řekněme si, že naleziště safírů jsou ojedinělá. Největší a nejkrásnější safíry pocházejí z Cejlonu. Nyní se ostrov nazývá Srí Lanka, ale kameny nesou dál označení jako „cejlonské“. Vydatná ložiska bývala také v Montaně v USA či ve východní Austrálii. A většinou se tyto nádherné kameny těžily rýžováním.
Stejně tak i u nás. Snad některý bezejmenný hledač kamenů zabloudi l do Jizerských hor a tam, blízko pramenů řeky Jizery, na Jizerské louce nalezl krásný modrý safír. A nenechal si to pro sebe. Z historických pramenů totiž víme, že zde v 16. století těžil hornicky safíry pan Zikmund Smiřický ze Smiřic. To ovšem koncem toho století nenechalo chladným císaře Rudolfa II. Ten za nimi vypravil vlašské (rozuměj italské) prospektory a vznikla z toho váda. Vždyť Jizerská louka byla a zůstala nalezištěm nejlepších evropských safírů. Císař Rudolf totiž věřil, že mu safír zaručí nesmrtelnost a bude mu stále přinášet dobré myšlenky a bohatství. Měl toho zapotřebí. Zapomněl však, že se naleziště zmocnil násilí a to nikdy nic dobr& eacute;h o nepřináší. Za dob třicetileté války se na naleziště zapomnělo a jen místní občas zde hledali krásné modré kamínky. Kdysi i já a našel jsem. V přírodě tvoří safíry buď valouny, nebo protáhlé soudečkovité krystaly. Ještě dnes lze na Jizerské louce safíry nalézt. Je to však vzácné naleziště, přírodní i historické dědictví českých zemí. Proto je zde vyhlášena přísná přírodní rezervace.
Doc. RNDr. Václav Ziegler, CSc.
100 let Geologické služby .
U příležitosti významného výročí ČGS vydala Odborná společnost Fauna-Flora společně s Českou poštou,s.p. přítisky100 let České geologické služby. Na tiskovém listu je jeden totožný námět pro všechny kupónová pole,a to oficiální logo výročí. Na dolním okraji je pak logo České geologické služby. Tiskový list bude k nabídnut v rámci příležitostné poštovní přepážky a příležitostného razítka 3.12.2019 , v budově ČGS - geologického knihkupectví od 10 do 18 hodin.
Celkem bylo vydáno 30 ks tiskových listů s přítiskovými kupony.
13.11.2019
Pavouci ČR.
OS FaFl vydal nový TL s přítisky na kupony, tentokrát s námětem "Pavouci České republiky." Střídají se tu tři druhy kuponů. Známky s kupony jsou vhodným doplněním k čerstvě vydané CDV k výročí tragické smrti Dr. Bauma, ke kterému bude v příštím týdnu také v Praze-Jindřišské R-nálepka. Počet je omezený - 25 ks. Kus pro zájemce je 650 Kč. Autorem fotografií je Doc. RNDr. Václav Ziegler, CSc.
Pro zájemce je k dispozici dárkový set s pevnými deskami a obsáhlým popisem - cena na dotaz.
20.09.2019
Mezinárodní burza lastur.
Všech 25 kusů tiskových listů k XXIV. mezinárodní burze lastur v Praze-Ládví se prodalo během několika dní. Ukázalo se, že o náměty je velký zájem, zvláště o ty, které jsou i v mezinárodním hledisku hodně frekventované.
Popišme si ještě jednotlivé druhy ulit,protože se jednalo výhradně o druhy,které se vyskytují na našem území. To ostatně zdokumentovala i vydaná CDV.
Červený "suchozemák" je Cepaea nemoralis, českým názvem páskovka hajní. Jde o zajímavou barevnou formu.
Dalším druhem, tzv."s ostrou špičkou" (velmi laicky a polopasticky řečeno) je Lymnaea stagnalis, česky Plovatka bahenní.
Třetím,možná nejméně vzhlednýmm, ale o to vzácnějším, je Unio pictorium, nebo-li velevrub malířský.
Podařilo se nám několik známek s těmito kupony také vyfrankovat a spojit je i s R-nálepkou, což bude jistě ozdobou sbírek i případných exponátů.
Září 2019.
100.výročí české geologické služby.
